Biosféra
- z rostlin a živočichů
- u rostlin mají vliv hlavně nadmořská výška a podnebná pásma
- tři čtvrtiny druhů živočichů žijí na souši, ale více jedinců žije v mořích
Tropický pás
- mezi 24 – 28 °C
- 40 procent zemského povrchu, ohraničeno obratníky
- ohrožení lesů, velké kácení vzácných stromů
- těžba nerostných surovin (diamant)
- transamazonská dálnice – skrz amazonský prales, kolem se staví města a dále se těží dřevo
- důsledky – méně kyslíku, větší eroze, ubývání zvířat, tropické cyklony, civizační nemoci (na severu – rakovina, AIDS a na jihu – AIDS, spavá nemoc, malárie, žlutá zimnice, vir HIV)
- tropické nemoci – málo pitné vody a málo čističek
- Ganga – největší stoka světa – chemičky tam vypouští znečištěnou vodu a lidé si z ní berou vodu na umyvání, vaření a pití
Tropické deštné (vždy zelené) lesy
- velmi vlhko a teplo
- patrovitost (korunové, stromové, keřové a bylinné patro)
- pětina lesů na Zemi
- 4000 druhů keřů a stromů
- zenitální deště (velmi vydatné deště)
Poloopadavé a opadavé lesy
- střídá se období deště a sucha
- vrchní patro opadává, dolní zůstává pořád zelené
- vlhčí než savany
- vlhkost sem přináší pasáty
- povodí Amazonky, Střední Afrika a Indonésie
Savany
- období deště a sucha
- vysoká tráva a byliny, keře
- velká migrace zvířat
- srážky nižší než na rovníku
- velmi mnoho zvířat
- bohatá na minerály, ale často vyplavována ð žádný humus
- Jižní Amerika – pampy (na severu llanos a na jihu campos)
· mravenečník, kapybara
- v Austrálii – klokany, koala, pštros, emu, ježura, blahovičník (strom)
- v Africe - slon, buvol, lev, gepard, antilopa, baobab (strom)
Subtropický pás
pouště a polopouště
- pět až deset mm srážek za rok
- teploty kolem 50 °C ve stínu
- v noci teplota rychle klesá, hlavně uprostřed pouští (až kolem nuly)
- třetina povrchu Země
- tři typy – kamenitá (hamada), štěrkovitá (serir) a písčitá (erg)
- vádí (občasný vodní tok) a oázy (zelené místo v poušti – hlavně datlové palmy)
- kaktusy, aloe, agáve, sukulenty
- jednohrbý velbloud
- největší – Sahara, Gobi, Karakoram a Kyzynkum,
- vznik pouští – velký vliv má kontinentalita a studený mořský proud nemá výpar a proto může vzniknout poušť kousek od moře
- rozšiřování pouští – desertifikace
Subtropy se zimním obdobím deštů
- Chorvatsko
- mezi pouštěmi tropů a subtropů a mírným pásem, kde jsou západní větry, západní pobřeží
- v létě je teplo a sucho, v zimě hodně prší
- evropské středomoří, pobřeží severní Afriky, Jih Afriky, střední Chile, Kalifornie, Jižní Austrálie
- velmi ovlivněná člověkem
- velké odlesnění
- keř macchie
- olivy, vinná réva, citrusy, fíky, bavlna, korek, mandle, cukrová třtina, tabák
- ovce, kozy, skot, osli, koně,
Subtropy s letním obdobím dešťů
- na východních pobřežích
- oblasti pasátů, pasát proniká na severní polokouli a díky vlivu zemské rotace se z něho stává jihozápadní monzun
- Arabské moře, Bengálský záliv, oblast Přední Indie, Filipíny, Japonsko
- borovice, cedry, bambus, rododendron, magnólie, palmy, buk, dub, jasan, rýže, čaj, bavlna, cukrová třtina, sója
Mírný pás
stepi
- kulturní stepi – obilnice
- Severní Amerika - prérie, Ukrajina Kazachstán - celiny, Maďarsko – pusty, Jižní Amerika – pampy
- pšenice a kukuřice
- vysoký humusový horizont (až dva metry)
- bizoni, kojoti, supi, tarantule
Lesostepi
- na sever od stepí
- přechod mezi stepi a lesy
- více stromů
Lesy mírného pásu
- Listnaté
- smíšené
- jehličnaté (tajga)
Listnaté lesy mírného pásu
- převážně na severní polokouli
- listnaté lesy jsou káceny a jsou nahrazovány monokulturami (hlavně jehličnany) a to mění charakter půdy
- v oblastech lesů mírného pásu je ideální pro rozvoj civilizace, v současnosti jsou to nejvíce obydlené části Evropy
- větší srážky než výpar je potřeba pro listnaté lesy
- listnaté lesy jsou závislé na vzdálenosti od oceánu a nadmořské výšky, u nás do 1200 m n. m.
- lužní lesy – u řeky, vysoká vlhkost, občasné záplavy, v údolních nivách, dřeviny - olše, vrba, habr, topol, jasan
- živočichové – tygr, leopard, jelen, zajíc, bažant, zubr evropský
- severní Amerika, Evropa
Jehličnaté lesy mírného pásu
- tajga – pouze na severní polokouli
- stačí pouze jeden měsíc s teplotami nad deset stupňů
- jsou zde přívalové vody, permafrost, zmrzlá voda
- na severu přechod do lesotundry
- v Evropě je přechod do listnatých lesů, v Asii a v Americe je přechod rovnou do stepí
- nerostné suroviny, dřevo, chov kožešinové zvěře
- horská tajga kolem 1100 metrů nad mořem
- převaha smrků (potřebují vláhu) nebo borovice (na sušších místech)
- půdy většinou podzolové a kyselé
- využíváme jako pastviny
- modříny, brusinky, mech, vřes, borůvky…
- rys, rosomák, vlk, kočkovité šelmy, bobr, los, jelen, sob
- sever severní Ameriky, sever Evropy a sever Asie
Subpolární pás
- tundra
- zakrslé stromy, rašeliniště, mech, lišejníky
- severní Kanada a severní Rusko
- převážně na severní polokouli
- srážek je méně, teploty až – 50°C
Polární pás
- Arktida
· pouze plovoucí led, velice ovlivnění vodou, na které plave
· je vymezena červencovou průměrnou teplota 10°C a lednová teplota neklesne pod nulu
· mrazové pouště, tundry
· mocnost ledu až 15 metrů
· vysoký tlak vzduchu, větší vlhkost vzduchu než na Antarktidě
· nejnižší teplota naměřena na Grónsku
· výhradně sněhové srážky
· medvěd, komár, tuleni, mroži, ptáci, ryby
· mechy, lišejníky
- Antarktida
· nejchladnější místo na zemi
· kontinentalita
· kontinentální zalednění, 96 procent pokryto ledem kontinentálního ledovce
· extrémně suché podnebí
· převážně dešťové srážky pouze na pobřeží
· permafrost – mechy, lišejníky
· bohaté fauna – velryby, tučňáci, tuleni, ryby, korýši, albatrosi, lachtani, chaluhy, racci
Žádné komentáře:
Okomentovat