Litosféra
- pevný obal Země
- vnitřní síly (endodermní)
· energie z jádra
· základní projevy – sopečná činnost, zemětřesení, vznik pohoří
· projevují se jen občas
- vnější síly (exodermní)
· energie ze Slunce
· zarovnávaní povrch
· projevují se pořád
· tekoucí vody, stojaté vody, živé organismy, ledovec, vítr, gravitace, člověk
· základní projevy – eroze, transport a sedimentace
· průřez Země – vnitřní jádro, vnější jádro, spodní plášť, svrchní plášť, astenosféra, mohorovičičova vrstva diskontinuity (nespojitosti) a zemská kůra
· litosféra – zemská kůra, mohorovičičova vrstva diskontinuity, astenosféra, svrchní plásť
· stavba zemské kůry – oceánská (6 km) a pevninská (80 km)
- vrsty – čedičová (bazaltová) (hlubinná), žulová (granitová) (výlevné), na povrchu a dně oceánů jsou sedimenty
· 95 procent hornin jsou vyvřelé a 5 procent jsou sedimenty a metamorfované horniny
· antiklinála – nahoře
· synklinála - dole
· pohyby zemských desek
- vertikální – pohyb nahoru a dolů
- horizontální – jedna deska se podsouvá pod druhou
· centrum zemětřesení je hypocentrum
· epicentrum – bod nejsilnějšího zemětřesení na povrchu
· izoseisty – čáry, které nám udávají vzdálenost od epicentra
· sopečná činnost
- kupa (na povrchu půlkruh)
- homole (na povrchu je trojúhelník)
- na sopce je lávový proud, může být zde postraní krátek, nahoře je kráter, který je spojený sopouchem do magmatického krbu – celé je to stratovulkán
- cedrový lakout – trochu vytlačí povrch
- lávový příkrov
- bochníkový lakout
· v suchých oblastech je hlavní nější činitel vítr a s jeho pomocí vznikají útvary (například stolová hora, světecká hora, sklalní brána, sklalní hřib, viklany, sklalní vlna a sklalní převis)
Prekambrium
- dělí se na archaikum (prahory – 4,5 – 2,5 mild. let) a proterozoikum (starohory 2,5 – 570 mil.)
Prahory
- vzniklo jádro, na něm zemská kůra a atmosvéra, potom hydrosvéra
- Vznik jádra
Starohory
- ochlazování povrchu
- začíná pohyb litosférických desek
- první kontinentální zalednění
- formování štítů
- objevují se jednobuněčné organismi, potom vícebuněčné
Postkambrium
Starší prvohory – staré paleozoikum
- dělí se na kambrium, ordovik, silur, devon
- pangea a panthalassa (tethys) – prakontinent a praoceán
- pangea se roztrhla na laurasie a gondwana
- kaledonské vrásnění
- začíná hercínské vrásnění – vytořili se Ural, Kavkaz, Pyreneje, Skandinávské pohoří, Atlas, Apalače, Český masiv
- klima bylo teplé, v ordoviku došlo k zalednění Gondwany
- v siluru se výrazně oteplilo, ale v devonu se ochladilo
- živočichové s pevnými scchránkami, z této doby otisk trilobita, mlži, plži, hlavonožci, ryby a obojživelníci
- přesličky, plavuně a kapraďorosty
Mladší Prvnohory – mladší paleozoikum
- dělí se na karbon a perm
- pokračuje hercínské vrásnění
- pohybují se litosférické desky
- velká vnější eroze
- klima – tropické, v Jížní Gondwaně velké zalednění 90 milionů let byla zaledněna
- život . hmyz, stonožky, plazi, ryby
- výtrusné rostliny a nahosemenné rostliny, vznikají pralesy, vznik černého uhlí
Druhohory – mezozoikum
- dělí se na trias, juru a křídu
- vymírají některé druhy živočichů, objevují se jiné
- Koldiery a Andy se vyvrásnily
- rozvoj dinosaurů, ptáků a savců
Třetihory – kenozoikum
- dělí se na paleogén a neogén
- himaláje, alpínské vrásnění, Karpaty, Kavkaz
- výarzný vulkanismus
- klima se ochlazovalo, asi kvůli nárazu meteoridu
- rozvoj savců, primáti, ptáci a první prapředek člověka Australopithekus (3,8 milionů let)
- flora jbylo pobodné jako v dnešních tropických a subtropických pásem
Čtvrtohory - kvartér
- období antropozoikum
- dělí se na pleistocén a holocén
- střídali se doby ledové a meziledové (asi pět dob ledových)
- vznikali morény, ledovcová jezera a bažiny
Žádné komentáře:
Okomentovat