Sigmund Freud
- často spojován s Vídní, ale narodil se na Severní Moravě (Příbor)
- na konci života emigroval do Londýna
- vynalezl psychoanalýzu (na základě hypnózy a ještě něčeho)
- tři složky – nevědomí (pudy – máme v sobě, ani nevíme proč, Id – máme ho od narození, vzpomínky, které si nepamatujeme, ale máme určitou reakci na to, co se stalo), předvědomí (Ego – normální myšlení, přemýšlí chytře), vědomí (morální základ, vytváří se nejpozději, při výchově, Superego )
- mezi jednotlivými částmi osobnosti jsou konflikty, nejvíce vystaveno konfliktům je ego
- dva základní pudy (hlavní hnací síla člověka): Eros – projevem je libido (psychická sexuální energie), Freud za všechno viní libido – bývá kvůli tomu odsuzován, Thanatos – pud smrti, destruktivní povahy, projevem je agresivita
- obranné mechanismy podle Freuda
· vytěsnění – zážitky jsou zapomenuty
· izolace – oddělení faktu od prožitku
· projekce – moje úmysly přesunu na někoho jiného
· přesunití – změna cíle
· přeměna v opak - něco mám v sobě, ale bojuji proti tomu
· raciolanizace – sadista bijící dítě tvrdí, že je pouze důsledný ve východě
Carl Gustav Jung
- pocházel z rodiny evangelických farářů
- rodiče se zajímali o spiritismus
- po pěti letech práce se s Freudem rozešli
- analytická psychologie (hlubinná)
- struktura osobnosti podle Junga – oblast vědomí, oblast osobního nevědomí, oblast kolektivní nevědomí, já (Self, Selbst)
- archetypy: přichází z neědomí, praobrazy nebo předobrazy, je jich tolik, kolik je životních situací, 1. - stín (zrcadlový protějšek našeho vědomého já, dobrý člověk má špatný stín a naopak), 2. – u ženy animus, u ženy anima = kus z druhého pohlaví, něco jako jing a jang, film 3 muži nemluvně – chlap se dokáže postarat o dítě jako žena, když je to nutné, není to špatně, je to v nás, ale většinou to nepotřebujeme, 3. – Velká Matky, Moudrý stařec = u muže dozrávání k duchovnímu principu, u ženy dozrávání k materiálnímu principu, 4. – bytostné Já (das Selbst J), tajemství celosti, dosažená harmonie, blížíme se k něčemu, co přesahuje člověka
- na Junga navazuje Tomáš Halík, Stanislav Gróf (traspersonální psychologie – meditace, stay vytržení, psychologie nebo náboženství?)
- Adler
Erik Homburger Eriksson (1902 – 1994)
- narodil se ve Frankfurtu dánskému otci a židovské matce, ale dozvěděl se to až 1939 při naturalizaci za občana USA
- studoval u Freudovy dcery Anny
- věnoval se dětem
- vývojové změny probíhají po celý život
- člověk je schopen vítězit nad psychosociálními riziky života (traumata, nebezpečí…)
- má terii osmi věků člověka (vývoj v osmi etapách)
Karen Horneyová
- její otec byl námořník
- byla první žena na univerzitě, která začala studovat lékařství
- odjela do USA
- na rozvoj osobnosti mají vliv zážitky z dětství a kultura
- kultura vytváří potřeby a současně je omezuje
- dítě má dvě základní potřeby – pocit bezpečí a pocit satisfakce (uspokojetí)
- kategorie pohybu dítěte – pohyb k lidem, pohyb od lidí, pobyh proti lidem
- věnovala se psychologii ženy
Erich Fromm
- pocházel z židovské rodiny
- od roku 1934 žil v USA
- nebyl lékařem
- osobnost je sociálně determinována
- základ lidské existence – pocit osamocení, izolace, odcizení
- reakce na tyto pocity – autoritarismus, destruktivismus, konformita
- človeěk má pět existenciálních potřeb
· pocit příbuznosti
· pocit vynikání
· pocit zakořenění
· pocit identity
· pocit orientačního rámce a oddanosti (nábožnosti)
- pět sociálních typů charakteru
· receptivní
· vykořisťovací
· hromadící
· tržní (marketingový)
· produktivní
Viktor E. Frankl
- narodil se ve Vídni, ale rodiče byli z Čech
- stal se psychiatrem
- dva a půl roku byl v koncentráku, ztratil tam oba rodiče, staršího bratra a ženu
- po válce vedl neurologické oddělení, začal sepisovat své nejslavnější dílo – Lékařská péče o duši: jestliže lékař léčí pacienta, neléčí jenom fyzicky, ale i psychicky
- další knihy: „…a přesto říci životu ano“ (pro Američany „Člověk hledá smysl.“), „Co v mých knihách není“
- vymysel logoterapii = psychoterapeutický směr (logos = smysl), hledá smysl našeho života, nelezení smyslu života je prvořadou motivační silou našeo života
- smysl života můžeme hledat:
1) prováděním nějakého činu (chození do školy, vedení skautů…
2) zakoušením nějaké hodnoty – přírody, kultury, lásky…
3) utrpením (smysl utrpení, který přesahuje intelektuální schopnosti člověka, Frankl nazývá suprasmyslem)
- Frankl nejspíš nebyl křesťan
- podstatu lidské existence vidí logoterapie v odpovědnosti za vlastní život
- pokud nevidíme smysl v našem životě, naše chování se změní
- bez smyslu života vzniká existenční frustrace (trvá krátce), která může vyústit v noogenní neurózu (trvá dlouho)
- noodynamika ´napězí mezi smyslem jeho života a jeho úsilím o toto naplnění
- existenční vakuum = člověk je jím naplněn, pokud nevidí smysl, pro který stojí za to žít
- technika paradoxní intence: přát si to, co nechceme, aby se stalo
Žádné komentáře:
Okomentovat