Sídla

> tohle je šipka

Sídla

-      územně oddělené seskupení budov

-      základní jednotka sídelného systému

-      hlavní funkce: obytná

-      dva typy vesnický a městský

Vesnický

-      méně obyvatel, méně domů

-      část z obyvatel se zabývá zemědělstvím

-      vznikali v krajině, kde bylo zemědělství, lesnictví a rybnictví

-      Evropa x zbytek světa (v severní Americe byli vesnice jen hlavní silnice a domy kolem, zemědělství většinou na farmách)

-      vesnice mají funkci obytnou, rekreační

-      dva půdorysy vesnic silnicový (domy jsou kolem vesnice a kolem jsou pole) a návesní (kolem návsi, kolem můžou být pole nebo rybníky)

-      periferní vesnice – daleko od měst, sousedská solidarita, ale žádná anonymita, hody, křesťanské tradice

-      příměstské vesnice – ovlivněné městem, lidé dojíždějí do práce do města

-      samoty – žádná vesnice není ani na dohled ani na doslech, administrativně spadá do nejbližší vesnice

Města

-      větší, rozsáhlejší než vesnice

-      nad 5000 obyvatel

-      měl by tam být alespoň poloviční počet obyvatel zaměstnaný mimo zemědělství

-      charakteristické jsou vyšší budovy (mají více pater)

-      funkce – obytná, administrativní, průmyslová, univerzitní, veletržní, kulturní

-      monofunkční města – lázeňská – Karlovy vary

-      urbanizace – poměšťování obyvatel

-      města vznikala kolem obchodních cest, město bylo povýšeno na města s povolením krále (vydal dekret)

fáze urbanizace

-      stěhování do všech měst

-      stěhování do větších měst

-      v rámci větších měst do zázemí (aglomerace)

-      stabilizace stavu podílu ve městě (město je zaplněné)

-      šíření městského způsobu života na venkov

-      služby, zdravotnictví, školství, anonymita, kulturní, zábava

-      na vesnici má člověk větší prostor, příroda je blízko

velkoměsto – nad 100000 – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc

aglomerace – spojení města s okolím, jsou spolu funkčně spojeni, konurbace -  spojení aglomerací dohromady (Porúří, Porýní), megalopolis – celosvětově významné (východní pobřeží USA, Tokkaido

Struktura měst

-      od průmyslové revoluce rozvoj a rozkvět měst hlavně strojírenství

-      strojírenství se rychle větvilo, to způsobilo další odvětví průmyslu

-      rozvoj průmyslu (městotvorná odvětví) > rozvoj měst > vzrůst počtu obyvatel > potřeby obyvatel, nároky na služby > další odvětví průmyslu (potravinářství, oděvní) > město obslužná odvětví

struktura historického města - ve středu je historické jádro, kolem je zástavba, dál jsou sídliště a bohatá zóna

-      historické jádro – drahé, lidé se odtud stěhují, jsou administrativní a obchodní budovy

-      obytná zóna – byty, obchodní centra, doplňkové služby

-      dopravní linie – nádraží, letiště; musí se dobře naplánovat kvůli hluku

-      sociálně – patologické jevy – drogy, rozvody, prostituce, sebevraždy, alkoholismus

Sídelní systém

-      vzájemné vztahy mezi vesnicemi a městy

-      sociálně demografické regiony - jádro a periferie

-      sociálně demografické regiony se dělí:

-      podle důvodu

·         pracovní

·         obslužné

·         migrační

-      geografická poloha = poloha jádro vůči jiným objektům, jaká je poloha na dopravní síti (jestli je na řece, silnici) a poloha na ploše (orná půda, lesy)

-      exponované místo je velice zatěžované místo

-      mikro region – Slavkovsko

-      mezoregion – Česká republika

-      makro region – jižní Asie, západní Evropa, střední Asie

-      největší měst světa – Tokio, Soul, Mexico city, New York, Bombaj, Jakarta, Sao Paulo, Šanghaj

-      první město s milionem obyvatel byl Řím