Tetrely
- 14.
skupina periodické tabulky = 4.A
- C, Si,
Ge, Sn, Pb
- elektronová
konfigurace ns2 np2
-
ve skupině dolů roste kovový charakter
Uhlík
- vyskytuje
se volný (tuha, diamant) a vázaný (organické sloučeniny, CO2)
- má tři
alotropické modifikace
1)
grafit
·
každý uhlík je vázán se třemi sousedními uhlíky
·
vrstevnatá struktura a mezi vrstvami jsou Van der
Waalsovy síly a delokalizované elektrony
·
sktruktura podobná kovům
·
vede elektrický proud, neprůhledný má kovový lesk,
šedočerné zbarvení
·
vyrábí se z něho elektrody, žáru vzdorné
materiály, tuhy, grafitové pigmenty, mazadlo
·
přírodní zdroje grafitu jsou omezené, průmyslová
výroba koks + křemen v peci za nepřítomnosti vzduchu
2)
diamant
·
každý uhlík ve vázán se čtyřmi sousedními atomy,
jsou ve vrcholech čtyřstěnu
·
vazby jsou velmi pevné a diamant je nejtvrdší
přírodní látka
·
nejvyšší známá tepelná vodivost
·
diamanty se dají vyrobit i průmyslovou cestou
·
používá se k výrobě vrtných a řezných nástroje
·
až 80 procent přírodních, zbytek umělých
·
změnu barvu způsobují příměsi
·
přírodní barva je bílá
·
jednotka hmotnosti diamantu je karát
3)
Fullereny
·
vznikají odpařováním grafitové elektrody
v elektrickém oblouku
·
umělé
·
původní název – buckminstefullereny, v Čechách
fotbaleny
Sloučeniny
- s kyslíkem
- CO
- jedovatý
- váže se
na hemoglobin lépe než kyslík
- C + O2
> CO2 CO2 + C
> 2CO
- vzniká
spalováním za nedostatečného přísunu kyslíku
- bezbarvý
plyn bez zápachu
- v reakcích
je jako redukční činidlo
- příprava
– vzniká dehydratací kyseliny mravenčí (HCOOH)
- HCOOH > CO + H2O
- CO2
- ve
vyšších koncentracích má slabě kyselý zápach
- není
jedovat, ale nedýchatelný
- bezbarvý
plyn
- vzniká
spalováním za dostatečného přísunu kyslíku
- C + O2
> CO2
- přepravuje
se zkapalněný, v tlakových lahvích
- má černý
proužek na láhvi
- zkapalnění
je ve sněhových hasících přístrojích
- pevný je
„suchý led“
- H2CO3
- vzniká rozpouštěním
oxidu uhličitého ve vodě
- CO2 + H2O
> CO2 . nH2O
- velice
slabá kyselina, spíše hydratovaný oxid
- její soli
jsou stabilní – uhličitany, hydrogenuhličitany
- poskytuje
deriváty, vznikne to nahrazením dvou OH skupin
v močovina
CO (NH2)2
·
2NH3 + CO2 > CO (NH2)2 + H2O
·
používá se jako hnojivo
·
k výrobě pryskyřice
·
je součástí bělících zubních past
·
k posypu silnic proti náledí
v fosgen
COCl2
·
CO + Cl2 > COCl2 při UV záření
·
je jedovatý, byl zneužit v první světové válce
·
použití při syntéze organických látek
- s vodíkem
– uhlovodíky (kolem nich vznikla celá organická chemie, je rozsáhlá díky
schopnosti uhlíku řetězit se)
- s
halogeny
- chlorid
uhličitý CCl4
- je
odvozený z metanu
- jedovatá
kapalina nasládlého zápachu
- dříve
náplní hasicích přístrojů
- karcinogenní
- dobré rozpouštědlo
- CHCl3
chloroform
- dříve
jako narkotikum
- karcinogenní
- hranice
mezi uspáním a ublížením je velmi malá
- freony
- fluorochloroderiváty
- dříve
jako chladící médium v lednicích
- jako
hnací plyn do sprejů
- vysoké
skupenské odpařovací teplo (dobře odvádí teplo)
- ničí
ozonovou vrstvu
- v rozvinutých
zemích se nepoužívá
- kyanovodík
HCN
- bezbarvá
kapalina
- za
laboratorní teploty je to kapalina, ale velice rychle se vypařuje
- CH4 + NH3
> HCN + 3H2
- je
výborné rozpouštědlo
- je dobře
rozpustný ve vodě
- prudce
jedovatý, ochromuje dýchací centrum
- slabá
kyselina, může odštěpit vodík a vznikají soli (kyanidy)
-
sůl KCN (cyankáli) – v detektivkách
Křemík
- druhý
nejrozšířenější v zemské kůře
- pouze
v kyslíkatých sloučeninách
- výroba –
redukcí velmi čistým koksem SiO2 + 2C --- Si + 2CO
- kov
- jako
polovodič velmi čistý, proto se čistí zonální tavbou
- zonální
tavbou – dá se do pícky, nečistoty se roztaví dřív než křemík a stékají dolů,
potom se jenom odříznuty
- vlastnosti
– modro-šedá, tvrdá, krystalická látka, strukturou se podobá diamantu
- polovodič
- s rostoucí teplotou roste jeho
vodivost
- oxidační
číslo –IV – IV (od mínus čtverky do čtverky)
- na rozdíl
od uhlíku má menší schopnost řetězit se, protože jeho vazby mají nižší energii
a jsou slabší
- vazba
mezi kyslíkem a křemíkem je velmi pevná (křemičitany)
- reaktivita
– poměrně odolný proti vodě a kyslíku, na povrchu se pokrývá vrstvou oxidu
- za vyšší
teploty Si + O2 > SiO2 (za červeného žáru Si + 2H2O > SiO2 + 2H2
-
snadno rozpustný v hydroxidech Si + 2NaOH +
H2O > NaSiO3 + H2
Sloučeniny
- SiO2
- pevná
látka, těžko tavitelná
- polymer
(hodně molekul za sebou)
- má šest
polymorfních modifikací
a)
křemen (alfa a beta)
b)
tridymid (alfa a beta)
c)
crestobalit (alfa a beta)
- křemen –
nejrozšířenější je písek (špinavý, malý); křišťál – velké čisté krystaly;
zabarvené odrůdy křišťálu – ametyst, růženín, záhněda, citrín
- kyselina
křemičitá
- záleží na
tom kolik je přítomno vodíků
- pouze
v roztocích
- silan
- SiH4
(mono silan)
- obecný
vzorec SinH2n+2
- karbid
křemičitý SiC
= karborundum
- tvrdost
je 9,5
- používá
se jako brousky na nože
- výroba
SiO2n+ 2C > CCO + Si a potom Si + C > SiC
výroba
skla
1) sklářský
kmen
- SiO2 +
CaCO3 + Na2CO3
- roztavuje
se kolem 1500 °C
- obsahuje
bublinky
- rozemleté
a dokonale promísené
2) čiřící
látky
- As2O3,
zvýší se teplota, proto se zvýší viskozita a bublinky mohou uniknout
3) ochlazení
na pracovní teplotu a zpracovává se
4) pomalé
chladnutí výrobků
sklo –
Na2O CaO 6SiO2
druhy
skla
- vlastnosti
skla lze měnit složením sklářského kmene
1) sklo
odolné proti tepelnému namáhání – ve sklářském kmeni nahradíme NaCO3 za K2CO3
2) sklo vysoký
index lomu - NaCO3 za K2CO3 a CaCO3 za PbCO3, vznikne flintové sklo, používá se
k výrobě čoček a optických hranolů
3) křemenné
sklo – vzniká roztavením křemene (SiO2), ve odolný proti chemikáliím, propouští
UV záření, jsou odolné proti tepelnému šoku, používají se k výrobě
chemického skla, k výrobě je potřeba vysoká teplota
4) vodní
sklo – čirý roztok (tekutá), SiO2 + Na2CO3 (křemičitany), používali se ke
konzervaci vajec a impregnaci
Žádné komentáře:
Okomentovat