Poslední Přemyslovci

Poslední Přemyslovci

Přemysl Otakar I. (1192 – 1193) a (1197 – 1230)
- konec krize českého státu (upevnění královské moci)
- syn Vladislava II.
- ještě v 90. letech do českých záležitostí zasahoval německý císař, který na   čtyři roky udělil vládu pražskému biskupovi Jindřichu Břetislavovi
- ve SŘŘ byly rozboje mezi Štaufy a Welfy a Přemysl jich obratně využíval

26.9.1212 – Zlatá bula sicilská = odměna Fridricha II. za podporu

·   obsahovala dědičný královský titul

·   krále volí česká šlechta (německý král volbu pouze potvrzuje)

·   český král se účastní říšských sněmů v blízkosti českých hranic

·   český král uvádí do úřadu olomouckého a pražského biskupa

    - místo seniorátu zavádí primogenituru (= nástupnictví nejstaršího syna)
    - nový znak – dvouocasý lev místo svatováclavské orlice

-   - manželka Adléta Míšenská, se kterou měl dceru Markétu (později dánskou královnu Dagmar)

-   - další manželka byla Konstancie Uherská, se kterou měl syna Václava I. a dceru Anežku (později svatou)

-   - Konstancie založila klášter cisterciaček Porta caeli, dnes v Předklášteří

-   - mincovní reforma – denáry nahrazeny brakteáty

-   - kolonizace pohraničí, zakládání královských měst

-   - emfyteuze – osvobození od daní, povolení k trvalému usazení pro německé dělníky

-   - města – Hradec Králové, Olomouc

Václav I. Jednooký

-   - pokračoval v politice svého otce (rozvoj Čech)

-   - měr rád zábavy (lov, hostiny) ð přišel o oko

1241 – odrazil útok Mongolů (Tatarů) ð posílena prestiž Čech

1243 – povýšil Brno na město

-   - zakládal královská města a hrady (Křivoklát)

-   - podporoval kolonizaci a sestru Anežku v zakládání řádu křižovníci s červenou hvězdou

Přemysl Otakar II.

-   - král železný a zlatý

-   - král železný podle svých oděnců a zlatý podle bohatství (hlavně stříbro)

Vnitřní politika

-   - podporoval kolonizaci, zakládal kláštery a hrady (Bezděz, Špilberk)

-   - zakládal královská města (Písek, Litovel, Kolín, Klatovy, České Budějovice, Domažlice, Uherské hradiště)

Zahraniční politika

-   - Markéta Babenberská měla jako věno Rakousko a Přemysl si ji vzal (bylo o 30 let starší) a získal Rakousko

-   - jeho milenka Anežka z Knenringu (Palceřík)

-   - zorganizoval křížovou výpravu do pohanských Prus a založil tam město Královec (Königsberg), dnes v Rusku Kaliningrad)

-   - spor o Štýrsko s uherským králem Bélou IV.

1260 bitva u Kressenbrunnu – Béla IV. poražen, Přemysl získal Štýrsko

1261 – rozvod s Markétou a vzal si vnučky Bély IV. Kunhutu uherskou

1266 – získal Chebsko

1269 – získal Korutany a Kransko

Sílící Přemyslova moc vyvolávala nespokojenost v Čechách i v zahraničí. Rod Vítkovců se nechtěl podvolit.

-   - ucházel se o titul německého krále

1273 římských králem zvolen Rudolf Habsburský, Přemyslův protivník

-   - šlechta v alpských a českých zemích se vzbouřila -  u nás Vítkovci pod vedením Záviše z Falkenštejna

-   - česká a alpská šlechta a Rudolf Habsburský donutili Přemysla, aby se vzdal všech zemí, které získal

26.8.1278 bitva u Suchých Krut na Moravském poli, Přemysl proti šlechtě a Rudolfovi, Přemysl byl poražen a zavražděn

-   - jeho tělo bylo ukazováno ve městech, do roku 1296 bylo uloženo v minoritském klášteře ve Znojmě, teď je uloženo b katedrále svatého Víta v Praze