Hydrosféra

Hydrosféra

Moře a oceány

-      97 procent vody v mořích a oceány a moře zabírají 71 procent povrchu planety

Salinita – slanost moří a oceánů

Moře okrajová (severní)

Moře středozemní – vnitřní (baltské, černé), mezi kontinentální

-      Střední hloubka – 3790 m

-      Střední salinita je 35 procent

-      nejslanější je Rudé moře, Perský záliv (Mrtvé moře)

Pohyby

-      vlnění

-      dmutí (příliv a odliv) – příliv  skočný (slunce, Země a měsíc v jedné rovině); příliv hluchý Slunce, Země a měsíc svírají pravý úhel

-      Největší přílivy – záliv fundy (280 km dlouhý, 20 m), bristolský záliv (16 km), St. Malo (13 m)

-      oceánské ostrovy (korálové, sopečné, pevninské a oceánské)

Atlantský oceán

-      94,2 mil. Km²

-      Hranice – mezi Grónskem a severní Evropou, mys Horn Antarktidě a mys v jižní Africe

-      Je ve všech podnebných pásech

-      Teplý mořský proud (golfský) z Karibiku

-      Nejdelší hory – Atlantský hřeb – na dně Atlantiku

-      Častá zemětřesení a sopečná činnost – Island, Azory, Kanáry, …

-      Přístavy – rotterdam, new orleans, marsej

  

  Tichý oceán

-      Nejbouřlivější oceán

-      35 procent zemského povrchu

-      Hluboké příkopy na střetu litosférických desek (mariánský příkop)

-      Ohnivý kruh – okraje tichého oceánu, zeměstřesení, sopečná činnost – pobřeží japonských ostrovů, Austrálie, západní pobřeží USA

-      64 procent světového rybolovu

-      Přístavy – tokio, kobe, jakohama, šanhaj, singapur, vancover, san francisko, la, Sydney, Jakarta

Indický oceán

-      Hlavně na Jižní polokouli

-      Dva ostrovy – Madagaskar a Cejlon

-      Středo indický a východoindický hřbet

-      Sundský příkop 7450 m

-      Rudé moře – jedno z nejteplejší

-      Perský záliv – naleziště ropy a zemního plynu

-      V této oblasti monzuny a cyklony

-      Přístavy – Singapur, Jakarta, Bombaj, Perth, Durban,

Severní ledový oceán

-      Je celý pokrytý ledem, který pluje, tlustý asi 4-5 metrů

-      Led postupně rozmrzá a vznikne tady kratší cesta pro lodě

-      Severní pól leží na severoasijské pánvi a pod ním je 4678 m

-      Od roku 1978 začala vznikat severní mořská cesta díky rozmrzání ledů

-      Přístavy – Murmansk, Nuuk

Podpovrchová voda

Dělí se na půdní a podzemní a ta se dělí na průlinovou a puklinovou

Průlinová – obsahuje minerální látky, je stálejší

Puklinová – bývá vydatnější, ale kolísá a má málo minerálních látek

Ledovce

-      Dělí se na pevninské a horské

-      Pevninský – největší je antarktický 90 procent vody, grónský 8 procent,  další na kanadském souostroví, Špicberky

-      Horské – jen 0,6 procent ledovcové hmoty světa

-      Největší ledovec na světě je Fedčenkův 77 km

-      Největší v Evropě je Aletschý 26 km

-      Zfirnovatí – přeměna sněhu ve firn a později na led

-      sněžná čára – nad ní je trvalá sněhová pokrývka

Jezera

-      25 procent Severní Amerika, 22 procent Afrika, 18 procent Bajkal

-      Nej plocha – kaspické moře, hořejší jezero, viktoriino jezero, huronské jezero, michiganské

Podle původu

·         tektonická (vzniklá vnitřními silami, jsou hluboká a velká, bajkal a taganika

·         Sopečná (kalderová) – v kráteru sopky, napájeny pouze srážkami, craterlake

·         Ledovcová

o   vznik z pevninského ledovce (ústup ledovce, který vyhloubí prohlouben, ladožské a oněžské )

o   vznik z horského ledovce (ústup, vyhroubí rýhu, vznikají plesa, ženevské, bodamské, lago di garda)

·         Říční

o   Erozní – ve starých ramenech se vytvořilo jezero

o   Akumulační – ve velkých deltách, ohraničí se přinášeným materiálem

·         Pobřežní (limanová) – uzavřený záliv

·         Krasová – zatopení nějakého závrtu

·         Reliktní (zbytková) – zbytek moře

·         Hrazená – sesuv nějakého materiálu a vytvoření morény

·         Smíšené

-      Podle složení

·         Slané - v subtropech větší výpar než přítok, tři čtvrtiny objemu má kaspické moře

·         Sladké

-      Podle průtoku

·         Bezodtoká  - uzavřená (bez otkoku nebo bez přítoku)

·         Odtoká – pramen – voda teče jen ven

·         Průtočná – voda teče skrz

·         Konečná – voda teče jen dovnitř

Vodní nádrže

-      uměle vytvořené

-      Přehrady – zásobárna pitné vody, energetika

-      Rybníky – hlavně rybolov

Největší objem – Bratská (Angara – Rusko), Násirova (Nil – Egypt), Kariba (Zambezi – Zimbawe)

Největší plocha – Volta (Volta – Ghana), Turuaní (Tokantias – Brazílie), Churchill (Hamilton – Kanada)

Bažiny

12 procent plochy bažin v Rusku na Sibiři, v oblastech, kde je špatný odtok vody, tam kde je permafrost

Řeky

povodí – všechny řeky, které tečou do nějaké dané řeky

rozvodí (rozvodnice – hranice mezi povodími a úomřími

úmoří – území, ze kterého tečou řeky do jednoho moře

Nejdelší řeky světa – Amazonka, Nil, chang – jiang

Největší povodí – Amazonka, Kongo, Mississippi (Misouri)

Typy říčních sítí

-      stromovitá

-      pérovitá

-      pravoúhlá

-      prstencovitá

-      radiální

-      vějířovitá

-      asymetrická

-      mřížovitá

-      souběžná

-      šípovitá

Ústí řek

-      limanové - Visla

-      přímé ústí – Ural, Huang He

-      nálevkovité – Labe, Garonna (Francie)

-      deltovité – Amazonka, Nil, Ganga, Brahamaputra (Indie)

-      visunutá delta – Pád, Volha, Mississippi

Činnost řek

-      Horní tok – ve tvaru V

-      Střední tok – tvar U

-      Dolní tok – U, eroze, akumulace materiálu, řeka hodně meandruje

Vodopády

-      Angelův (Venezuela)

-      Tugela (Jižní Afrika)

-      Yosemite (USA)