Vegetativní orgány rostlin
Kořen, stonek, list
- Homologické orgány – stejný původ jiný vzhled
- Analogické orgány – různý původ stejný vzhled a stejnou funkci
- Metamorfóza – rostliny se můžou měnit
Kořen
- Slouží k přežití
- Funkce kořene – upevňovací, syntetická (nasávají živiny) vyrábějí AK, alkaloidy růstové, regulátory, zásobní
- Většinou jsou v zemi (kromě borovic na skále)
- Typy rostlin podle rozlišení kořene – dvouděložné – jde rozdělit na hlavní a vedlejší kořeny (stromy, keře); jednoděložné svazčité, nejde rozdělit typy kořenů (trávy, tulipán)
- Kořen v zárodku – při klíčení první proráží kořínek = radikula; mění se na hlavní kořen, později z něj vyroste vedlejší (postranní) kořeny
- Tvary kořenů
· Nitkovitý (ptačinec)
· Vřetenovitý (mrkev)
· Kůlovitý (bílá ředkev)
· Válcovitý (některé mrkve)
· Kulovitý (celer, červená řepa)
· Svazčitý (trávy, obiloviny)
· Větvený (stromy)
- Metamorfózy kořene
o Hlízy (jiřiny, orchideje)
o Dužnaté kořeny (mrkev, křen, řepa)
o Dužnaté kořeny (monstera)
o Pneumatofory (mandragory) - přílivu
o Stahovací kořeny (tulipán)
o Chůdovité kořeny (smrky,mandragory, konopice, kukuřice)
o Příčepivé (břečťan)
o Poloparazité „hrouživé“ – haustoria (jmelí)
o Hlízky na kořenech – luštěniny
o Asimilační – u vodních rostlin (kotvice)
Stavba kořene
Na okraji je rhizodermis, na něm občas vlášení, dole je kořenová čepička, která chrání meristémy u nich je zásobní škrob, kvůli němu kořen roste do země, uprostřed jsou cévní svazky, na kterých je pericykl, mezi cévním svazkem a okrajem je endodermis
Kambium mezi primárním a sekundárním lýkem
Typy stonků podle polohy v prostoru
Stonek
Obvykle nad zemí. Drží rostlinu vzpřímenou (např. slunečnice)
Funkce – vodivá, asimilační, zásobní
Růst stonku je nerovnoměrný.
Typy stonku dle tvaru konzistence:
Byliny
- Lodyha – africká fialka
- Stvol – pampeliška, petrklíč
- Stéblo – bambus
Dřeviny
- Kmen – smrk, kaštan
- Keř (frutex) – jalovec, růže šípková
- Polokeř – borůvky
- Keříky – vřes
Typy stonků dle průřezu
- Žebrovitý – kopr
- Čtyřhranný žebrovitý
- Zploštěle konkávně čtyřhranný
- Čtyřkřídlý (třezalka)
- Vícehranný (kaktus)
- Čtyřhranný (hluchavka)
- Trojhranný (ostřice)
- Trojřízný
- Dvouřízný
- Kruhový (sedmikráska)
- válcový
Typy stonků podle polohy v prostoru
- přímí – oporný (mák)
- vystoupavý (jeteloviny) chvilku se plazí a pak jde nahoru
- poléhavý- celý stonek se plazí po zemi a až konec jde nahoru
- plazivý – plazí se po zemi a z uzliny vypouští kořínky a vegetativně se rozmnožuje (jahoda, mochna)
- ovíjivý – pne se po nějaké opoře (chmel)
- popívaný – přichytává se nějakými úponky na oporu (hrách)
Větvení stonku
Vidličnaté = dichotomické dělí se na dvě rovnocenné větvičky¨
Postranní
a) monopodiální – vede hlavní stonek a z něho vedou další větvičky
b) Sympodiální - přerušovaný růst hlavního stonku
Hroznovité – patří pod postranní větvení
Vrcholičnaté
stavba stonku
- Je založena už v semeni (pupen)
Pokožka epidermis – těsně přilehlé buňky, průduchy, trichomy
Primární kůra – parenchym
Vnitřní kůra – endodermis – škrobová pochva
Vnitřní válec (stélé) – různé druhy
Tloustnutí stonku pomocí kambia. Ven jde sekundární lýko a dovnitř sekundární dřevo.
Metamorfózy stonku
- Oddenky – podzemní části stonku
- Oddenkové hlízy – například brambory
- Bazální hlízy – ředkvička
- Stonkové hlízy – kedlubny
- Brachyblasty – nesou květy, jehlice, svazky listů
- Fylokladia – asparágus
- Stonky sukulentů – zásoby vody, kaktusy
- Úponky – opora, šlahouny, například zelenec a jahody
Význam stonku
- Zelenina – brambory, ředkvička, chřest, výhonky bambusu
- Pícniny – trávy
- Koření – oddenky zázvoru, kůra skořicovníku
Průmysl – len, konopí celulóza, korek, kaučukovník, pryskyřice, balzámy
Žádné komentáře:
Okomentovat