Boj o investituru

-         Investitura = uvádění biskupů do úřadu

-         2 části – spiritualita = berla a prsten

-                    - světská = žezlo

-         Boj o investituru = spor o uvádění biskupů do řadu

-         Simonie = svatokupectví = biskupové si úřad mohli koupit

-         Nikolaismus = mravní poklesky kněží x celibátu

-         Říšská církev:

o   pol. 11 stol.: reformní hnutí

o   patrně vzešlo z klášterů

o    podstatou byla simonie a nedodržování celibátu

o    Postupem času se přidala i kritika vlastnictví kostelů

o    později se přidala i kritika královy vlády na říšskou církví (s nástupem Řehoře VII.), nejvýznamnější byla arcibiskupství např. v Magdeburku, Mohuči, Trevíru a kláštery např. v St. Gallen nebo Fuldě

o   panovník byl vlastníkem kostelů a klášterů, ovládal je a oni mu byli povinováni službami

-         boj o investituru: počátky už ve Franské říši, poslední císař, který ovládal i zemi i církev byl Jindřich III. – z jeho vůle se stali papeži muži německého původu

-         byl silně věřícím křesťanem a zastáncem clunyjského hnutí a úsilí směřujícího k prosazení Božího příměří (treuga Dei)

-         byla vydána nová konstituce a řádu papežské volby Decretum in nomine Domini

-         papež Mikuláš více podporoval reformní snahy než císařský dvůr

-         kardinál Hildebrand (okolo roku 1060)

-         v této době vládla regentka Anežka Akvitánská za Jindřicha IV.

-         1062: povstání, při kterém byl mladý Jindřich unesen mohučským arcibiskupem, podařilo se mu uprchnout, ale zbláznil se, snažil se vybudovat doménu, kde by byl jediným pánem – vybral si Sasko, roku 1063 se Sasové vzbouřili, nakonec je porazil a následovaly represe

-         1073: papež Řehoř VII.: začal prosazovat nezávislost církve

-         1070: spor o milánské arcibiskupství

-         Dictatus papae: 1075 – dopis, kde bylo 27 pravidel a shrnuty zásady od Řehoře VII. Jindřichovi

-         1076: sněm ve Wormsu – Jindřich složil dopis, ve kterém obvinil Řehoře a opřel se o spojenectví s říšskou církví

-         následně nazval Řehoře uzurpátorem a vyzval ho, aby odstoupil

-         Opět se začali projevovat Sasové

-         1077: Jindřich putuje do Canossy – papež jej opět přijal do církve -> církevní tresty ztratily smysl

-         13. 5. 1077: velmožové a arcibiskupové sesadili Jindřicha a dosadil místo něj švábského vévodu Rudolfa z Rheinfeldenu

-         1080: Jindřich vyzval papeže, aby Rudolfa exkomunikoval – byla obnovena platnost výroku a Jindřichově sesazení

-         Jindřich odjel, střetl se s Rudolfem v roce 1080

-         Řehoř odjel do Salerna, 1085 umřel

-         1088: nastoupil papež Urban II. – posiloval okruh Jindřichových odpůrců

-         1090: Jindřich táhne do Itálie, 1092 byl poražen u Canossy svým vlastním synem, ale nezemřel

-         1098: Jindřich se chtěl účastnit křížové výpravy, 1106 zemřel

-         1111: Jindřich V. se setkal s papežem Paschalem II., potom papeže zajal a donutil ho kapitulovat a uznat laickou investituru na právoplatnou

-         Jindřich V. byl exkomunikován papežskými delegáty

-         1119: papež Kalixtus II. – definitivní ukončení sporu

-         1122: přijat Wormský konkordát – urovnal existující spory

-         Temporalia = světská moc, spiritualita = církevní moc

-         Znamenalo to rozpad starého systému = o moc se neopírala jenom církev

-         Anglie a Francie: spory byly ukončeny 1107 dohodami

-                                     Filip IV. Vyhlásil nezávislost církve na něm

-         Vratislav II.: založil moravské biskupství 1063 a vyšehradskou kapitulu přímo podřízenou papeži

-         1085 získal hodnost českého a polského krále