Sociální geografie

Sociální geografie

-      geografie člověka

-      dvě hlavní oblasti Severní Amerika a Západní Evropa

-      konec 19. století průmyslová revoluce, rozvoj společnosti

-      determinismus – veškeré lidské aktivity závisí na přírodních podmínkách

-      okruhy - Obyvatelstvo, sídla, socioekonomická

-      co se studuje:

·         prvky = farma, pole

·         jevy = černozem, sklizeň

·         vazby = doprava plodin

-      řeší rozmístění, velikost a tvar prvků a jevů

-      rozmístění jádro a periferie

-      periferie – úbytek obyvatel, přežívá tradiční odvětví, nižší životní úroveň

-      aglomerace v státu, konurbace v rámci Evropy, megalopolis v rámci světa

-      mezi jádrem a periferií jsou vztahy

Obyvatelstvo

-      světová populace

-      1850 velký nárůst obyvatel

-      velké rozdíly mezi obyvateli

-      problémy – dostatek jídla, potravin a ropy

-      velký nárůst obyvatel hlavní problémy – jídlo a pitná voda (ropa)

-      2050 možná až 9 miliard lidí

-      věda zabývající se mortalitou a natalitou je demografie

-      hrubá porodnost – počet narozených za rok ve státě na 1000 obyvatel, v promine (natalita)

-      hrubá úmrtnost – počet zemřelých za rok ve státě na 1000 obyvatel (mortalita)

-      přirozený přírůstek obyvatel – rozdíl mortality a natality

-      úhrnná plodnost – počet dětí na jednu ženu

-      změny na území v počtu obyvatel – rození, umírání a migrace

-      migrace = sociálně ekonomický pohyb obyvatel (práce, studium, politická situace, válka)

-      kojenecká úmrtnost = počet zemřelých kojenců (do jednoho roku života) na tisíc obyvatel

-      střední délka života při narození = věk, kterého se má člověk v daném státě dožít (životní styl, stravování)

-      informace se získávají ze sčítání obyvatel (ale i domů, bytů atd.), každých deset let

-      v Evropě je pořád zhruba jedna miliarda, ale jsou doplňováni přistěhovalci

-      více jak polovina obyvatel ve městech

-      polovina lidí žije 2OO kilometrů od moře

-      v chudých zemích HIV, AIDS a nakažlivé choroby

-      v bohatších zemích rakovina, civilizační nemoci, dané geneticky

-      obézní populace nejvíce USA, Izrael, Panama

-      podvyživená Eritrea, Haiti, KLDR, Bangladéš, africké státy

-      3 miliardy musí vystačit s menším platem než dva dolary denně (asi 35 korun)

Územní rozložení obyvatelstva

-      při pobřeží, ústí řek, mírný a subtropický pás

-      polovina obyvatel žije na 5 procentech souše   

-      ekumena – 43 procent trvale osídlené území

-      subekumena – 37 procent – řídčeji nebo občasně osídlená oblast, využívaná sezónně

-      anekumena – 2O procent – neosídlená oblast, využívaná jen výjimečně

-      přírodní podmínky – vzdálenost od moře, nadmořská výška, klima

-      60 procent lidí žije na nížinách

-      znakem vyspělé společnosti je dopravní síť

-      urbanizace – poměšťování obyvatel

-      hustota zalidnění – počet obyvatel na kilometr čtvereční, můžou být vztaženy i za něco jiného (třeba kilometr čtverečný orné půdy)

-      v rámci státu se hodnoty mění (ve městech je větší hustota zalidnění než v pohraničích oblastí)

Vývoj světové populace

-      přírůstek obyvatel je 1,2

-      do roku 1850 byl pozvolný nárůst, potom se nárůst zvedl

-      od roku 1850 rozvoj zemědělství, lékařství, vzdělání, zlepšení hygieny

-      klesla úmrtnost, počet dětí je pořád stejný, ve městech je menší přírůstek obyvatel

-      původně bylo průměrně pět až šest dětí, dnes okolo dvou

-      hlavní roli ve státě hraje rodina

Demografická revoluce

-      zásadní změna ve vývoji počtu obyvatel

-      první změna se skládá ze čtyř fází (ve vyspělejších státech už proběhla, v rozvojových zemích pořád probíhá

-      posun od vysoké porodnosti a vysoké úmrtnosti k nízké porodnosti a nízké úmrtnosti (první a čtvrtá fáze

-      v rozvojových zemích se rapidně snížila úmrtnost kvůli humanitárním pomocím ze západu, ale porodnost zůstala stejná

druhá změna (druhá demografická revoluce)

-      výrazný pokles porodnosti a stárnutí obyvatel

-      hlavně v Evropě

-      ženy chtějí pracovat na kariéře, ženy odkládají děti, mnoho žen končí bezdětné

-      demografické stárnutí – stárnutí populace

-      věková pyramida – na jedné straně muži na druhé straně ženy, směrem nahoru stoupá věk (nejlepší je trojúhelník, u nás je nejširší střední vrstva)

-      rozvojové země mají širokou základnu, ale umírají brzo

-      Francie má čtvereček se stříškou

-      západní Evropa má nejvýraznější střední vrstvu

Rasy

-      bílá (europoidní) 20-25 %, žlutá (mongoloidní) 50 % a černá (negroidní) 15-20%

-      bílá – vyšší postava, široké spektrum barev vlasů a očí

-      žlutá – nižší postava, tmavé vlasy, méně ochlupení, nažloutlá pleť

-      černá – černá pleť (mají více pigmentu), různé postavy, výrazné rty a nos, tmavé oči a vlasy

-      smíšené – mulat (černá bílá), mestic (žlutá bílá), zambo (žlutá černá)

-      rasismus – nadřazování jedné rasy nad druhou 

Národy

-      hranici, kultura, jazyk, vývoj, historii

-      většina národů mají vlastní stát, ale některé ne (Čečenci, Kurdové, Tibeťané, Romové, Baskové (ve Španělsku)

Etnikum

-      podskupina, která se může vyčlenit z národa

-      například Romové, kteří se vyčlenili z indického národa

-      etnogeneze = vývoj etnických skupin; vyčleňování; velmi složitý proces

Jazyk

-      základ národa, určuje ho

-      národ má oficiální jazyk

-      Švýcarsko má nejvíce úředních jazyků (francouzština, italština, němčina a rétorománština)

-      více národů může mít stejný úřední jazyk

-      jazykové rodiny – kavkazská, indoevropská

-      jazykové větve – ugrofinská, románská

-      samotné jazyky – němčina, angličtina, čeština

Náboženství

-      ovlivňuje život lidí

-      nejrozšířenější je křesťanství, islám, hinduismus

-      důležitá role v minulosti (války, vyčleňování území)

Územní pohyb obyvatelstva = mobilita

-      pohyby lidí (ze školy, do práce, na nákupy…)

-      je ovlivněný opakovatelností pohybu (dojížďka do zaměstnání) a doba trvání přemístění (trvale nebo na chvíli)

Pohyby

1)    stěhování = migrace – odchod na delší dobu (jiné město nebo jiný stát)

2)   dojížďka – dočasné, patří sem i dovolená, dochází k návratu

3)   nepravidelné – dochází k návratu

Podle rozsahu migrace

1)    mezikontinentální – například Evropané do USA

2)   mezistátní – v současnosti Rusové do střední Evropy

·         důvody: politická situace, hospodářská krize, hladomory, ekonomické důvody (lepší práce), přírodní katastrofy (tsunami, zemětřesení)

3)   vnitrostátní -  urbanizace (poměšťování obyvatel, příchod do měst) nebo suburbanizace (opak urbanizace)

-      emigrace – ze státu

-      imigrace – do státu (plus je, že přistěhovalci vědí, jak něco udělat, ušetření peněz za školství, ale mohou být rasové problémy)

-      remigrace – emigranti se vrací zpátky

Sídla

-      územně oddělené seskupení budov

-      základní jednotka sídelného systému

-      hlavní funkce: obytná

-      dva typy vesnický a městský

Vesnický

-      méně obyvatel, méně domů

-      část z obyvatel se zabývá zemědělstvím

-      vznikali v krajině, kde bylo zemědělství, lesnictví a rybnictví

-      Evropa x zbytek světa (v severní Americe byli vesnice jen hlavní silnice a domy kolem, zemědělství většinou na farmách)

-      vesnice mají funkci obytnou, rekreační

-      dva půdorysy vesnic silnicový (domy jsou kolem vesnice a kolem jsou pole) a návesní (kolem návsi, kolem můžou být pole nebo rybníky)

-      periferní vesnice – daleko od měst, sousedská solidarita, ale žádná anonymita, hody, křesťanské tradice

-      příměstské vesnice – ovlivněné městem, lidé dojíždějí do práce do města

-      samoty – žádná vesnice není ani na dohled ani na doslech, administrativně spadá do nejbližší vesnice

Města

-      větší, rozsáhlejší než vesnice

-      nad 5000 obyvatel

-      měl by tam být alespoň poloviční počet obyvatel zaměstnaný mimo zemědělství

-      charakteristické jsou vyšší budovy (mají více pater)

-      funkce – obytná, administrativní, průmyslová, univerzitní, veletržní, kulturní

-      monofunkční města – lázeňská – Karlovy vary

-      urbanizace – poměšťování obyvatel

-      města vznikala kolem obchodních cest, město bylo povýšeno na města s povolením krále (vydal dekret)

fáze urbanizace

-      stěhování do všech měst

-      stěhování do větších měst

-      v rámci větších měst do zázemí (aglomerace)

-      stabilizace stavu podílu ve městě (město je zaplněné)

-      šíření městského způsobu života na venkov

-      služby, zdravotnictví, školství, anonymita, kulturní, zábava

-      na vesnici má člověk větší prostor, příroda je blízko

velkoměsto – nad 100000 – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc

aglomerace – spojení města s okolím, jsou spolu funkčně spojeni, konurbace -  spojení aglomerací dohromady (Porúří, Porýní), megalopolis – celosvětově významné (východní pobřeží USA, Tokkaido)