Vesmír
Soubor všech kosmických těles, které na sebe působí, je nekonečně rozpínající se, základním kamenem jsou galaxie a v každé jsou miliardy hvězd. Galaxie jsou většinou eliptické, naše je spirálová (průměr naší galaxie je 100 000 světelných let) a nepravidelné.
Hvězdy
- Základní stavební prvek, dělají nám souhvězdí
- Sama svítí, žhavé plyny
- Pro nás je nejdůležitější Slunce
- Zhušťuje se mlhovina
- hvězdný zárodek
- Protohvězda
- Hvězda (hlavní posloupnost (slunce))
- Červený obr – hvězda je zvětšuje nebo černá díra
- Bílý trpaslík
Vznik vesmíru – velký třesk
Singularita – vznik vesmíru pro fyziky, stav hmoty s obrovskou hustotou a teplotou.
Slunce
- Jediná hvězda naší sluneční soustavy
- 4,7 miliardy let
- 700 000 km – poloměr
- Na povrchu je 6 000 stupňů
- Ve středu je 15 milionů stupňů
- Kolem své osy 25 – 34 dní, kolem galaxie – 250 milionů let
Záření – elektro magnetické a korpuskulární (sluneční vítr)Stavba slunce
o Sluneční jádro
o Zářivá zóna (přenos energetickým zářením)
o Konvektivní zóna (přenos energetickým prouděním)
o Fotosféra – povrchová zóna
o Sluneční skvrny
o Chronosféra – tenká vrstva přiléhající k povrchu Slunce
o Korona – oblast ionizovaného zřeného plynu nad chronosférou
o Protuberance – výrony hustého plynu do korony
- 1 rok na slunci je 25000 světelných let
- Planeta – pevné těleso, nesvítí, obíhá kolem Slunce
- Planetka
o nejvíce mezi Marsem a Jupiterem (hlavní pás)
o Největší známá planetka - Ceres (průměr 900 km)
- Komety – těleso, které když se přiblíží ke Slunci je vidět chvost (uvolněné částečky) (Hallyova kometa)
- Měsíce
o Pevné těleso obíhající planety
o Většinou obíhají v rovině rovníku
o Nemají vlastní zdroje světla
o Přirozená družice
- Meteoroid – malé těleso (velikost v metrech), je v mezihvězdném prostoru
- Meteorid – proletí atmosféry, ohoří a dopadne na povrch planety
- Meteor – letí atmosférou, shoří a nedopadne
Dálkové jednotky
o 1 AU = astronomická jednotka = 150 milionů kilometrů, střední vzdálenost Země od Slunce
o 1 ly = světelný rok, vzdálenost, kterou urazí světlo za jeden rok
o 1 pc = parsek (asi 206 000 AU, asi 3,26 světelných let), vzdálenost, ze které je vidět AU pod úhlem 1 úhlová vteřina
- Paprsek světla dorazí na Zemi za 8 minut a 20 sekund
Vizuální hvězdná velikost
- V = magnituda
o Udává zdánlivou jasnost komických těles tak, jak se jeví pozorovateli na Zemi
Sluneční soustava
- Slunce a všechny tělesa, které ho obíhají v pravidelných eliptických drahách
- Sluneční soustava v prostoru je jeden parsek
- Mikuláš Koperník – heliocentrický systém (soustava), dokázal, že Země obíhá Slunce a ne naopak
- Slunce má 99 procent hmotnosti celé sluneční soustavy
3 Keplerovy zákony
- Planety obíhají kolem Slunce v eliptických drahách, kde Slunce je ve středovém ohnisku
- Průvodič r (vzdálenost Slunce a planety) pokryje za stejný čs stejnou plochu
- Oběžné doby dvou planet umocněné na druhou jsou úměrné délkám velkých poloos jejich dráhy umocněné na třetí
- 8 planet ve sluneční soustavě (vnitřní (terestrické)– Merkur, Venuše, Země, Mars; vnější (plynné) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun)
- Všechny planety se otáčí kolem Slunce a své osy
- Nejlépe viditelné jsou Venuše, Mars a Jupiter
Pohyby Země
Oběh kolem Slunce
- Zleva doprava
- Eliptická dráha (odsluní afélium a přísluní perihelium)
- Ekliptika – rovina, po které Země obíhá Slunce
- Doba oběhu Země kolem Slunce je jeden siderický rok (265 a čtvrt dne)
- Úhel osy od ekliptiky je 66,5°
- Oběhy kolem Slunce – roční období
- Obratníky Raka a Kozoroha
Oběh Země kolem vlastní osy
- Jedna otočka trvá 23 hodin, 56 minut a 4 sekundy – jeden siderický den
- Úhlová rotace Země je stejná
- Úhlová rychlost je 15° za jednu hodinu
- Obvodová rychlost je na rovníku největší (0,5 km za jednu sekundu) a směrem k pólům se zmenšuje
- Důsledky rotace – gravitace, den a noc, Země je na pohled zploštělá, příliv a odliv
- Colioliova síla – na severní polokouli se vír točí doprava, ale na jižní polokouli se točí doleva, na rovníku teče pímo dolů
Rotace kolem barycentra
- Společné těžiště Země a Měsíce
- Barycentrum je 1700 km pod povrchem
- Měsíc oběhne barycentrum za jeden siderický měsíc 27 a třetina dne
- Oběh – pohyb dvou gravitačně spojených těles
- Dmutí – slapové jevy – přiliv a odliv
- Skočný příliv – země slunce měsíc jsou v jedné přímce (síly se sčítají)
- Hluchý příliv – země slunce a měsíc svírají pravý úhel
- Největší rozdíly u skočného přílivu – záliv Fundy a Normandie
- V ústní řeky Amazonky vzniká pororoka – velká vlna způsobená přílivem a proudem Amazonky (jsou tam také elektrárny)
- Apogeum (odměsící) a perigeum (příměsící)
- Příliv a odliv začínají každý den v týdnu v jinou dobu
Precese
- Díky gravitačním silám se snaží osa narovnat a doba, za kterou se narovná a vrátí zpátky, trvá to jeden platónský rok 26000 let
- Vzájemné síly slunce, měsíce a země
- Osa uhýbá, uhýbá, uhýbá, uhýbá, až udělá kužel
Nutace
- Souvisí s precesí
- Kdyby působilo jenom slunce, byla by to kružnice, ale působí i měsíc a ten udělá to, že je kružnice hrbolatá
- Magnetický pól není na stejném místě jako geografický
- První důkaz, že je Země kulatá přinesl Aristoteles
- Země je kulatá, ale na pólech je zploštěná (geoid)
Časová pásma
- Země se otáčí ze západu na východ
- 24 časových pásem
- 1 časové pásmo je 15° a 60 minut 1 minuta = 4 minuty
- Greenwichská hvězdárna – časové pásmo +0
- 180° datová mez
- Letní čas – je v Evropě, USA, Číně, Brazílii a Austrálii
- Letní čas zaveden kvůli úspoře energie
Měsíc
- 4 krát menší než Země
- r = 1738 km
- 6 krát menší gravitaci
- Čedičové kameny a několik centimetrů prachu
- Ozářená strana – +120°C a zastíněná - -150°C
Pohyby
1) Kolem Země
o Za necelých 28 dní – siderický měsíc
o Střední vzdálenost od Země – 384,4 tisíc kilometrů (60 zemských poloměrů)
2) Kolem své osy
o Doba je shodná s otočením kolem Země
3) Librace
o Takzvané kolébání měsíce (9% povrchu)
Měsíční fáze
Nov (o půlnoci na serveru), 1 čtvrt (o půlnoci na západě), úplněk (o půlnoci na jih), 3 čtvrt (o půlnoci na východě)
Zatmění měsíce – Slunce, Země, Měsíc (může být úplné a částečné)
Zatmění Slunce – Slunce, Měsíc, Země (může být úplné, prstencové, částečné)
Zdánlivá nebeská klenba
- To co je nahoře, tak se nám zdá, že je blíž než obzor
- Modrá obloha je kvůli vlnové délce
Žádné komentáře:
Okomentovat