LYRIKA
· lidová píseň
· přísloví – koncentrovaná zkušenost lidského vědění (kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá)
· rčení, úsloví – ustálená lidová moudra (má obě ruce levé)
· pranostiky (Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři
· pořekadla, říkadla, říkanky (Vašek Pašek to je pán, na trumpetu troubí sám)
· hádanky (leze leze po železe, nedá pokoj až tam vleze)
· jazykolam (strč prst skrz krk)
EPIKA
· pohádka – v neurčitém čase a místě
· pověst – dobově i prostorově zakotveny
- tzv. městské pověsti v současnosti (Petr Janeček, Černá sanitka, 3 svazky) tematické okruhy – vraždy, školní prostředí, vojenské prostředí, éra socialismu)
· bajka – dnes většinou v próze, ale může být i ve verších
· legenda – může být i umělá, ale může být i ústní lidová slovesnost (legenda – slova, která mají být čtena; legenda znamená vysvětlivky
· anekdota – v každém vtipu musí být pointa (židovské, černý humor) vtipy se dělí na slušné a dobré
· balada – lyricko-epický druh, ve verších, ve 20. století se balada vyskytuje i v próze například Ivan Olbracht – Nikolaj Šuhaj loupežník (1933) románová balada, normální balada končí špatně, pochmurná atmosféra
Sběratelé lidové slovesnosti byly projevy lidové slovesnosti zapsány (jiná fixace), byly přesunuty do literatury – Němcová, Erben, Sušil, Kubín, Čelakovský
Žádné komentáře:
Okomentovat